​LIBERECKÉ “ZLATÍČKO”

Monika Pařízková má doma už 90 medailí ze stolního tenisu

Kdyby tyhle přepravky medailí a trofejí byly z ryzích kovů, mohla by si patnáctiletá Monika Pařízková otevřít šperkařství. Talentovaná stolní tenistka posbírala už 90 placek (a dalších více než 50 pohárů) a nemá na severu Čech konkurenci.

S pingpongem začala už v 7 letech. „Přišlo to tak nějak automaticky. Brácha Martin taky hrál, tak jsem chodila na tréninky s ním a už jsem u toho zůstala,“ vzpomíná na svoje začátky. A první úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. „Když jsem vyhrála první medaili, byla jsem naprosto nadšená. Skončila jsem třetí na krajském bodováku mladších žákyň v Liberci. To bylo něco,“ říká studentka Gymnázia F. X. Šaldy.

Cenné kovy se postupně staly cílem. „Jako malá jsem úplně milovala, jak se medaile a poháry třpytily,“ popisuje aktuálně hráčka extraligového Hodonína. Nejvíce si váží 1. místa z Youth Championschips Linz. Za 8 let stolního tenisu pak odehrála stovky turnajů. Jen na minimu z nich ale neodjela domů aspoň s jedním zlatem, stříbrem či bronzem. Ve své kategorii patřila a dodnes patří k úplné republikové špičce. Dlouhodobě nastupuje i v reprezentačním dresu a krajských turnajů už se ani neúčastní, protože by těžko ztratila set i ve smíšené kategorii s chlapci. „Zajímavé jsou pro mě celorepublikové turnaje, mezinárodní a také ženská extraliga,“ vypočítává Monika, kam směřuje své síly.

40milimetrový balonek ji stále baví, i díky partě kamarádů, se kterou se připravuje. „Vždycky se těším do haly. Odmala jsem hrála se staršími kluky a s těmi je na tréninku vždycky zábava, je to fajn parta. I díky tomu mě to asi dodnes neomrzelo,“ říká Monika, kterou vedli v Liberci čtyři trenéři. „Nejprve pan Petříček, potom Martin Protiva a Karel Brožík a poslední rok a půl jsem se připravovala s Richardem Výborným,“ přidává výčet koučů, kteří se jí věnují v podstatě denně. Jak sama říká, bez pingpongu to prostě nejde. „Dnů bez tréninku moc v roce nemám. Často se připravuji i dvakrát denně.“

Když ale máte zářivých titulů na kila, jejich vystavování vás omrzí. „Je toho tolik, že to mám v různých krabicích ve sklepě a u taťky v pracovně.“ přiznává. To ale neznamená, že by měla menší motivaci. Jen už ji nevidí v blyštivém pozlátku. „Dneska chci odjíždět hlavně s dobrým pocitem.“

Monika a medaile

Počet medailí: 90

Nejcennější trofej: Youth Championships Linz

Nejčastější ocenění: Vítězka krajského bodovacího turnaje

První medaile: V sedmi letech z turnaje v Liberci