3. nejúspěšnější veterán ČR Olda Mikula vzpomíná na svou kariéru

Legenda SKST Liberec míří na ME veteránů do Norska

Pardubický rodák (považuje se však za poctivého Liberečáka), který se narodil v roce 1935. Do roku 1945 žil ve Sopotnici (10 km od Ústí nad Orlicí). Během svého mládí se věnoval fotbalu, basketbalu nebo volejbalu a lyžování a to hlavně v Sokolu. Za sebou má desítky turnajů na světové úrovni. Je jedním ze zakládajících členů ČMKV, který vznikl v roce 1982. Sedmkrát vyhrál Velkou cenu ČMKV. Se stolním tenisem má spoustu krásných zážitků a my jsme nesmírně rádi, že je členem našeho klubu SKST Liberec.

Oldu si pozval na přátelský rozhovor trenér mládeže našeho klubu, Daniel Brumlich. Jak se Olda k ping pongu dostal? Jaké medaile si váží nejvíc? A kdo mu zachránil kariéru? To vše se dozvíte v následujících řádcích.

Olda začal se stolním tenisem na dnešní poměry v pozdním věku, do tréninku se pustil ve svých 15 letech. Svoji bohatou kariéru začal na severu Čech v Novém Městě pod Smrkem, kam v té době docházel na tamní učiliště. Olda byl klasickým samoukem - s jeho kamarády byl schopný strávit celou noc hraním pinčesu. Vzpomíná, že když se svými přáteli Jardou a Matoušem začali hrát, dojížděl za nimi pan Šťastný, který jim ze začátku mohl dávat náskok 10:0 a stejně je porážel (v té době se hrálo do 21 bodů). Neskutečná píle dnes 88 letého Oldy Mikuly však byla neutichající. Když dr. Šťastný přijel po půl roce na jaře znovu, Olda i jeho kamarádi už ho bez problému porazili. Na toto období má mistr světa družstev veteránů z roku 2007 ještě jednu oblíbenou vzpomínku. Sehrát pingpongovou exhibici s nimi tenkrát přijel několikanásobný mistr světa ve stolním tenise - Bohumil Váňa.

Oldova cesta se dále ubrala do Brna, kam jel studovat. Podle jeho slov se v jihočeské metropoli neuchytil, tak jak si představoval. Během jeho studentských let na jihu Moravy vzpomíná Olda zejména na jednoho hráče - Jana Gräfa. Zajímavostí, kterou liberecký veterán viděl na své vlastní oči je, že bratr Honzy Gräfa - Mirko jednou v běhu na 5 km porazil legendárního Emila Zátopka. "S Honzou jsme hrál vyrovnaně. Mezi lety 1951 – 1955 jsme spolu hráli téměř každý den. Byli jsme schopni hrát na 10 vítězných setů (při tehdejších 21 vítězných je to úctyhodný výkon). Byli jsme ohromní kámoši. Pamatuju si, že Honza měl obrosvkej nápřah a skvělej backhand." Honzovi Gräfovi prý Olda vděčí za jeho největší výkonnostní růst. Ve veteránech ho dokonce porážel. "Dnešní trénink vypadá jinak. My jsme hráli jenom sety. Dneska je důležitý trénink servisu, dříve se na to nedbalo. Je důležitý trénovat jednotlivé údery a pak až hrát sety."

Pak přišla vojna a Olda byl 3 sezony úplně bez stolního tenisu. Jeho kariéra se poté uchýlila postupně do Textilany v Liberci, dále do Jablonce nad Nisou, v roce 1969 do Ruprechtic Liberec a pak na 10 let zpět do Jablonce, kde hrával Olda severočeskou divizi (tenkrát 3. nejvyšší soutěž). V roce 1981 vznikl nový oddíl stolního tenisu v Liberci - Stadion. Do nového klubu Oldu po delším přemlouvání dostal jeho dlouholetý kamarád Mirek Svědík. Sám Olda do klubu nejdříve přestoupit nechtěl, protože se potácel s bolavým loktem. Vzpomíná, že tenkrát nebyly ortézy a místo toho nosil vystřiženou nákolenku, kterou si na loktu stáhl. Po roční pauze se v týmu Mirka Svědíka vrátil zpět k ping-pongu. Zde se dostáváme k tomu, proč právě Mirek Svědík byl tím nejdůležitějším článkem při záchraně jeho kariéry. Nejprve hrál Olda s bolestmi a jeho výkonnost byla podle jeho slov "mizerná". Když jednou přijeli na zápas do Ústí nad Labem, potkal se s Oldou tehdejší špílmachr Turnovský. "Co děláš? Kancl nebo manuálně?", zeptal se tehdy Turnovský Mikuly. "Poradím ti, musíš manuálně pracovat, aby ti posílily svaly okolo". Olda svůj loket řešil i s doktory, kteří mu nabízeli operaci ovšem s nejistým výsledkem. Olda dal nakonec na radu pana Turnovského pracovat manuálně a po dvouměsíčních pracích na zahradě byl jeho loket zahojen. Po roce 2000, kdy byl založen klub SKST Liberec se stal Olda jeho členem. Od té doby se každou sezonu aktivně zapojuje do krajských soutěží v našem dresu.

Jeho veteránská kariéra je bohatá na úspěchy a také zážitky. Olda připomněl při jaké události vznikal ČMKV: "Od roku asi 1980 jsem by i v Litvínově – Jirka Grössl – bejvalej ligáč, slavil padesátiny – v Litváči, pak jsme se sešli po turnaji parta a řekli jsme si, že by bylo fajn, kdyby se založili veteráni – turnaje, lidi 50+ soutěže. Doma mám, že okresní výbor ČSTV jsme poslali žádost o vytvoření klubu veteránů – 1981."

S údivem Oldřich vzpomíná na mistrovství veteránů v Brémách, kde bylo na 2000 Němců, kteří nejprve prošli kvalifikací. Jako svůj nejhezčí šampionát hodnotí MS ve švýcarském Lucernu - 2003, kde si Olda odvezl svou první medaili (za útěchu v deblu). Nejdál se Olda Mikula podíval na šampionát do kanadského Vancouveru v roce 2020 a také do brazilského Rio de Janeira.

Olda se nyní připravuje na 15. ME veteránů, které proběhne ve dnech 26. 6. – 1. 7. v norském Sandefjordu. " Při zdraví, bych řekl, že ostatní jsou na mojí úrovni. Nemám zdraví tak jak bych potřeboval. Nohy bolej, záda bolej, v Oslu nemám očekávání", hodnotí své možnosti člen síně slávy KSST Liberec.

S Oldou jsme se během rozhovoru skvěle bavili. Děkujeme za věnovaný čas, jeho upřímné a veselé vzpomínky plné.entusiasmu. Na mistrovství v Norsku mu přejeme hlavně pevné zdraví, ze kterého pramení skvělé výsledky. Doufáme, že nejen náš klub bude ještě dlouhá léta obohacovat svým stolním tenisem a neuvadající chutí do života.

Největší úspěchy Oldy Mikuly v kategorii veteránů:

2. Místo na MS v Brémách 2006 v kategorii mužů 70 – 75 let

1. Místo na MS družstev v Chotěbuzi 2007 (Mikula, Rákosník, Seidl) - Olda byl vyhlášen hráčem mistrovstvím, když neprohrál ani jeden zápas

2. místo ve čtyřhře na ME v Libereci 2011 s Karlem Ježkem

3. místo ve čtyřhře na ME v Tampere 2015

Trojnásobný vítěz soutěže "Nejúspěšnější hráč roku ČMKV"

1. místo v anketě ČMKV "Zlatá garda"

13. místo v žebříčku ČMKV v počtu vyhraných turnajů (55)

15. místo v žebříčku ČMKV v počtu vyhraných Velkých cen (7)

3. v pořadí hráčů podle počtu let v ČMKV (38 let)

3. místo v pořadí hráčů ČMKV podle bodů (79 790)