Jiří Suchánek startuje na ME v Sheffieldu

"Se stejnými pravidly se můžeš vyrovnat zdravým a to mě na pinčesu baví."

Kdy a kde jsi s ping pongem začínal? Zkoušel jsi i jiné sporty?

S ping-pongem jsem začal v Liberci, ale pocházím od Mělníka. Do Liberce jsem jezdil kvůli práci. V roce 2005 jsem začal pinkat, přičemž na vozíku jsem od roku 1999. Ze začátku jsem spíše jezdil na oddílové turnaje a v roce 2007 jsem vyjel na první mezinárodní turnaj. Bylo to po dvou letech trénování s Jirkou Kodýmem. Zkoušel jsem i jiné sporty, ale žádnému jsem se nevěnoval a spíše jsem se hledal. V Liberci byl reálný jen pinec.

Jak často týdně trénuješ?

Pravidelně dvakrát, snažím se i třikrát. Vzhledem k práci a k rodině je to složitější. Patří k tomu i masáže, cvičení, rehabilitaci.

Vím, že ty osobně chodíš hrát s Jirkou Kodýmem. V jakém poměru trénují vozíčkáři mezi sebou oproti tréninku s nehendikepovaným? Má to nějaké výhody?

90 procent přípravy hraju s Jirkou Kodýmem. Od začátku kariéry v roce 2005 nepřetržitě až dodnes. Než jsem přišel já, tak hrál Jirka s Rendou Taušem a Tomášem Přibylem – pomáhal jim trénovat. Důvod, proč trénuji s Jiřím je jednoduchý - skvěle nasimuluje vozíčkářskou hru – umí hrát jinak, jiné úhly, ale hraje blízko u stolu a umí zahrát s citem ven ze stolu a to je to, co přesně potřebuji. Jirka je sparing, který by mě svoji kvalitou a hrou posílal, ale velmi dobře chápe, jaký cíl má ten sparing. V kombinacích se domluvíme a hrajeme to. On už mě zná, ví kam se nedostanu a hraje mi tam. A navíc je to skvělej člověk. Několikrát se stalo, že si kvůli našemu tréninku vzal i vlastní dovolenou v práci. Není to ovšem jen o hře za stolem. Jirka mi pomáhá i okolo - sbírá balonky, vyndává vozík. Pomáhá mi při přepravě z auta do auta. Já mám navíc dva vozíky – jeden normální, který mám uzpůsobený tak, aby byl pohodlnější a pak ten na stolní tenis, kde mám vyšší sedák a vozík je bez madel – kvůli kratším balonům.

Jaký je tvůj oblíbený úder?

Jednoznačně servis – bh křížem do bh, rychlý sražený podání. Soupeř hraje blízko u stolu a po tomhle servisu většinou nastanou dvě situace – buď mu příjem spadne do síťky a nebo mi to nahodí a já můžu zahrát agresivně dopředu, případně „vyhazovačku“ (vysoký úder se zpětnou rotací hraný za síťku).

Existuje mezi parapingpogáři úder, který nesmí zahrát? Který úder je nejúčinnější?

Ve dvouhře musí servis opouštět zadní lajnu. Nesmí přes boční lajnu. Já trénuju servis do bh kraťoučký. Vypadá, že vyskočí ven, ale na konci se díky rotaci vytočí za zadní lajnu. Při čtyřhře se vozíčkáři nemusejí střídat, dokonce ani při hře se zdravými hráči se nemusejí střídat. Nesmíš přejet dělící čáru vozíkem. Můžeš přes čáru šáhnout, ale nesmíš přejet. Při čtyřhře můžeš zahrát servis ven ze stolu.

Mohl bys nám popsat jaké jsou na soutěžích kategorie v para ping-pongu?

Celkem stolní tenis postižených rozdělujeme do kategorií 1-10 (tt1 až tt10), 1 – nejvíce postižení, 10 – nejméně postižení. Já jsem ve 2. skupině. Mám omezení i horních končetin, pálku mám přivázanou k ruce, orotože jsem limitován omezenou jemnou motorikou. V kategoriích 1 - 5 jsou jen vozíčkáři, 6-10 jsou „choďáci“, jak my říkáme.

Jsi dvojnásobný paralympijský medailista. Která z medailí je pro tebe cennější?

Tady není o čem. Jednoznačně si nejvíce vážím medaile v jednotlivcích z Ria de Janeira 2016. Zaprvé to byla první medaile a zadruhé v roce 2012 v Londýně to pro mě byla první paralympiáda. Sice jsem měl dobrý rok, porazil jsem světovou špičku, celou top 10 aspoň jednou a na olympiádě to na mě sedlo a skončil jsem poslední. Uhrál jsem tenkrát jeden jediný set, v Londýně to prohrála moje hlava. Nezvládl jsem ten tlak, navíc v hale bylo neskutečně hodně lidí – celé to pro mě bylo nové. Proto pro mě bylo Rio lepší. Připravoval jsem se na podmínky, jaký bude dav a když jsem přijel, byl jsem klidný. Trénink jsme v Londýne měli, ale bez lidí – no a na zápas tam pak samozřejmě byli. Při tom vjezdu do haly tipuju, že jich tam mohlo být takových 7-8 tisíc.

Momentálně se připravuješ na paralympiádu v Paříži. Čím se odlišuje příprava na paralympiádu od klasické přípravy v sezoně?

Normálně se spíš udržuju v herní kondici. Když se blíží větší akce, tak se snažím tréninky zintenzivnit. Když jsem se připravoval do Ria, tak jsem trénoval i 6x týdně. Kolem 14:00 jsem skončil v práci a 14:30 už jsem byl za stolem. Momentálně se udržuju dvakrát v týdnu a pak jednou v týdnu trénuji kousek od nás. Na Paříž se odstěhuju dva měsíce do Liberce, budu se připravovat hlavně tady. Navíc se budu účastnit kempů se zahraničními hráči. Máme dobré vztahy s Poláky, Slováky, Slovinskem nebo Srbskem.

Kdy končí nominace na paralympiádu v Paříži 2024 a jaké jsou kritéria?

Nominace končí v březnu. Kritéria jsou následující. Od ledna 2023 do března 2024 musíš objezdit minimálně 4 mezinárodní turnaje. Dále musíš být na žebříčku v tt2 do určitého místa.

Jaká byla příprava na ME v Anglii a jaké jsou tvé cíle (ME začíná dnes 4. 9. 2023)?

Minulý týden jsem byl na soustředění s vozíčkáři v Polsku. Šlo vyloženě o cílenou zápasovou přípravu, kde jsme se zaměřili na servis, příjem a trénink koncovek.

Na Evropě bych chtěl jednoznačně medaili. První a druhý místo je vlastně daný. Jednička a dvojka Evropy jsou na tom herně tak dobře, že přes ně moc nevede cesta. Párkrát jsem je porazil, ale už si ani nepamatuju, kdy to bylo (směje se). Mají opravdu nadřeno. Trénují specializovaně pod trenéry se speciální přípravou na para ping-pong.

Je v ping-pongu sen, který by sis chtěl splnit?

Můj sen je hlavně hrát a dělat a vyhrávat, co můžu. S jídlem roste chuť a já pořád chci medaile a potvrzovat svoji výkonnost.

Do kolika let lze na nejvyšší úrovni hrát para ping-pong? Existují i veteránské kategorie?

Není veteránská, ale vtipné je, že kámoš z Rakouska, kterému je 69let startoval v Riu. Pak už rozhodují zkušenosti. U nás vozíčkářů rozhodují ramena, protože veškerý pohyb provádíme rukama.

Stala se ti během utkání legrační příhoda o kterou by ses chtěl podělit?

Není to cílem, ale prča je, když hraješ levá pravá, pak mu to někam hodíš a on vypadne z vozíku – je to důkaz toho, že jdeš naplno. Jsou tací, kteří na vozíku lítají jako čert. Mezi parasportovci toto všichni berou s nadsázkou a humorem.

Sleduješ občas i jiné parasporty? Které jsou tvé oblíbené?

Vůbec nesleduju. Sport obecně nesleduju. Nemám na to moc čas.

Vzkaz na závěr?

Sportujte a važte si toho, co máte. Neberte vše jako samozřejmost, protože může přijít chvíle, kdy člověk o vše přijde. Ať lidi fungují jak jsou, protože občas lidi řeší úplný malichernosti a blbosti.